Pomoc

Náš web se stal místem, přes které nás kontaktují ženy, které zažívají domácí násilí. Rozhodl jsem se tedy, že zde neuveřejním seznam kontaktních míst, protože ten se neustále rozrůstá. Pokud však chcete poradit, pomoci nebo nám sdělit svůj příběh, a tím pomoci třeba někomu dalšímu, ozvěte se nám na tento email:

pomoc@nebatsemluvit.cz

Vše je anonymní a naše mlčenlivost je zaručena. Uděláme vše pro to, aby vám bylo lépe.

Poděkování:

„Dobrý den, velice děkuji za Váš čas, abyste pro mě něco zjistil. Moc si toho vážím. Teď už vím, že jsem udělala dobře pro sebe i své děti. Takže ještě jednou moc děkuji za Váš čas, a pokud byste chtěl celý můj příběh zařadit do Vaší série příběhů, tak Vám ho ráda poskytnu. Z.“

„Tak jsem Ti, Tenzo, chtěla něco osobního napsat. Známe se celkem dlouho. Poznala jsem tě jako názorově velmi vyhraněného člověka, kritického a zásadového a působil jsi někdy fakt chladně a nepřístupně. No, neodradilo mě to. 😀 Časem jsem jen pochopila, jak hluboký vnitřní svět máš a že jsi od života taky dostal na prdel a vnímám Tě od určité doby úplně jinak. A i když to introverti moc nemilujou, tak tě stejně vždycky radostí obejmu, když se setkáme. Roky sleduji tvojí práci a vím, že to není jen o nahých kozách na fotkách, ale o svobodě žen, o toleranci, o lásce a úctě k ženskému tělu, o vyjádření divoké povahy ženy, která v každé z nás je. Tenhle rok jsem poprvé dokázala mluvit se svými rodiči a se svým stávajícím přítelem o mé osobní zkušenosti – o manželství s alkoholikem, o fyzickém násilí, o tom, jak se cítíš jako nula, o strachu, že všechno ztratíš, hlavně samu sebe a svoje sebevědomí, o výsměchu a o zlehčování situace od agresora – přece se zas tak moc nestalo, tak nebuď hysterická. Můj přítel velmi citlivě vycítil, že jsem něco takového prožila a nechal mi čas. Ujistil mě, že s ním mohu mluvit kdykoliv o čemkoliv, několikrát mě ubezpečil, že to není moje vina (přesně to si s sebou samozřejmě nesu) a že se za to nemusím stydět (stud je jeden z nejhorších limitů, jak se z toho všeho dostat ven). A tak jsme si včera povídali dlouho do noci. Ta neuvěřitelná síla toho, že někdo jasně dokáže definovat, že v těchto případech neexistuje žádné ALE. Že je jedno, že byl charismatický, úspěšný, blabla… Že tohle se prostě dít nesmí. Nikdy! Ani jednou! A že je potřeba o tom mluvit a nestydět se, že to může pomoct i jiným ženám a taky duši, že to je lepší, než to v sobě roky dusit. A tak jsem si uvědomila, že i Ty dokážeš ženy podpořit. A uvědomila jsem si, že je neskutečně důležité slyšet tohle právě od vás, od mužů, kteří si nepotřebují honit ego tím, že se nalijou, a pak někoho poníží. A tak jsem i Tobě chtěla poděkovat, že vkládáš energii do takových smysluplných projektů, jako je Nebát se mluvit. Je to ten nejvýstižnější název. Je důležité, aby společnost vnímala, že domácí násilí se tolerovat nesmí. A jsem, Tenzo, moc ráda a cením si toho, že muži, jako ty a můj přítel, existují. Jste příkladem toho, že existuje i jiná cesta. Opravdová láska totiž nebolí. Děkuji. J. F.“