Oběť domácího násilí a právo na bezplatnou právní pomoc
Oběť domácího násilí má mimo jiné:
a/ právo na odbornou pomoc, včetně právní pomoci;
b/ právo na informace;
c/ právo na ochranu před hrozícím nebezpečím;
d/ právo na ochranu soukromí;
e/ právo na ochranu před druhotnou újmou;
f/ právo na peněžitou pomoc.
Tuto pomoc poskytují subjekty registrované v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů (https://otc.justice.cz/verejne/seznam.jsf).
Oběti domácího násilí mají v drtivé většině případů právo na to, aby jim byla poskytnuta odborná pomoc, a to včetně právní pomoci poskytované zdarma, a to i ve všech fázích trestního řízení.
Ke dni 1. 8. 2013 nabyl účinnosti Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestních činů a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o obětech“ nebo „zákon“), který upravuje práva obětí trestných činů, poskytování peněžité pomoci obětem trestných činů státem a vztahy mezi státem a subjekty, které poskytují služby obětem trestných činů.
Zákon o obětech trestných činů byl koncipován tak, aby se postavení obětí trestných činů zlepšilo a aby byly respektovány zásadní dopady trestného činu do jejich života. Tento zákon vychází z předpokladu, že to byl právě stát, který selhal ve svém úkolu předcházet trestné činnosti, a proto nastupuje jeho povinnost zmírnit dopady spáchaného trestného činu do života obětí (viz Rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 9 A 5/2015 – 61 ze dne 8. 3. 2018).
Vzhledem ke shora uvedenému je tak cílem zákona o obětech zlepšit postavení obětí, hlavně aby:
- „S nimi bylo zacházeno s respektem k jejich osobnosti, citlivě s ohledem na situaci, v jaké se nachází (nikoliv vlastní vinou), a způsobem, který jim nepřivodí další újmu.
- Jim byla poskytnuta nejen právní pomoc v případech, kdy to potřebují (v některých případech i bezplatně);
- V průběhu trestního řízení měly dostatek informací o svých právech i o případu a každá oběť měla možnost v trestním řízení vyjádřit svůj názor na věc.“ (Jelínek, J., Gřivna, T.: Poškozený a oběť trestného činu z trestněprávního hlediska a kriminologického pohledu. Praha: Leges, 2012)
Zákon o obětech rozumí obětí fyzickou osobu, které bylo nebo mělo být trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková nebo nemajetková újma nebo na jejíž úkor se pachatel trestným činem obohatil.
V případě obětí domácího násilí pak zpravidla tyto osoby budou zákonem považovány za zvlášť zranitelnou oběť a jako takové mají mimo jiné nárok na bezplatnou odbornou pomoc, kterou jim jsou povinny poskytnout subjekty zapsané v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů (https://otc.justice.cz/verejne/seznam.jsf), a to bez zbytečného odkladu na základě žádosti zvlášť zranitelné oběti, která tuto pomoc potřebuje, a to v oblasti, pro kterou daný subjekt získal akreditaci.
V první fázi bude vhodné obrátit se s žádostí o pomoc na organizace (zpravidla neziskovky) poskytující pomoc obětem trestné činnosti, které jsou schopny obětem domácího násilí pomoci v úvodu komplexně, tedy jak v oblasti psychologické podpory, tak v zajištění krizové intervence a např. krizového bydlení. Tyto organizace jsou nepochybně schopny obětem, nejen domácího násilí, poskytnout i právní poradenství v dané oblasti, např. při sepisování dokumentů (trestní oznámení, odvolání, návrh na náhradu škody).
Právní pomoc obětem trestné činnosti (nejen zvlášť zranitelným) poskytuje ze zákona i Probační a mediační služba.
Bezplatná právní pomoc zvlášť zranitelným obětem je poskytována i advokáty, kteří jsou zapsáni v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů, a to v rozsahu, který je v registru uveden. V rámci bezplatné právní pomoci advokáti zpravidla nabízejí úvodní konzultaci či přípravu základních podání (trestní oznámení, návrh na předběžné opatření apod.).
Oběť domácího násilí, jako zvlášť zranitelná oběť, má právo na bezplatnou právní pomoc i v rámci trestního řízení, ve kterém vystupuje jako osoba poškozená. Tedy má právo na to, aby jí po celou dobu trestního řízení byla poskytována právní pomoc advokátem (tedy již při výsleších na policii), který by hájil její práva v trestním řízení, a to na náklady státu, potažmo pachatele útoků (bude-li shledán vinným). Advokát se v rámci této činnosti může za poškozeného účastnit výslechů svědků, výslechu pachatele, podat návrh na náhradu škody a činit jiné procesní úkony, které by byla oprávněna činit oběť trestného činu.
Ostatně dle judikatury Ústavního soudu České republiky právo na právní pomoc poškozenému náleží již od počátku trestního řízení a vztahuje se na všechny jeho fáze, což je zřejmé z dikce ustanovení čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, přičemž toto právo náleží též nemajetnému poškozenému. Ustanovení § 51a odst. 1 trestního řádu je proto třeba interpretovat tak, že zmocněnci, kterého si poškozený zvolil ještě před přiznáním nároku na bezplatnou právní pomoc, náleží – v případě, že je takový nárok poškozenému přiznán – odměna a náhrada hotových výdajů zpravidla ode dne podání důvodného návrhu na přiznání nároku na bezplatnou právní pomoc. (IV. ÚS 2334/17)
Mimo práva na odbornou pomoc má oběť domácího násilí dle zákona o obětech také níže uvedená práva:
a/ právo na informace;
b/ právo na ochranu před hrozícím nebezpečím;
c/ právo na ochranu soukromí;
d/ právo na ochranu před druhotnou újmou;
e/ právo na peněžitou pomoc.
Na výše zmiňovaná práva se zaměřím v dalších článcích.
Připraveno ve spolupráci s vojtasek.cz