Příběhy

Táňa

Už když ten její vztah začal, tak jsem toho člověka, ne že bych ho nenáviděla, ale neměla jsem ho ráda. Nebyl mi sympatickej od začátku. Ale ne proto, že by měl jinou barvu kůže. Ale vadilo mi od prvopočátku, že se strašně rychle změnila. Oni se poznali na naší dovolené na Srí Lance. Ten příběh asi znáš. První den jsme šly do restaurace, teda spíš to byla hospoda, protože tam je všeobecně chudoba. No ale chtěly jsme wi-fi, tak jsme šly do restaurace, že naplánujem nějakou trasu. No a tak jsme si tam řešily svoje věci. A najednou nám tam začala přistávat nějaká piva. Tak jsme začaly zjišťovat, odkud to je, kdo to posílá. Nakonec nám číšník řekl, že je to od tamté party. M. si chtěla jít za nima sednout, tak jsme šly v podstatě za úplně cizíma lidma. Já v té době neuměla anglicky. Teď už se učím třetí rok, tak teď už rozumím. No tenkrát jsem tam seděla a prd jsem jim rozuměla. Pak ten jeden páreček odešel a zůstal tam jen on s náma. No vyměnili si čísla a facebook.

Já tomu nepřikládala nějak pozornost a pak jsme v podstatě byly dalších 14 dní pryč z toho místa, kde byl on a ona si s ním pořád psala. Já nedokázala pochopit, jak tě člověk může za pár hodin zblbnout. Ona mi to řekla, jinak bych to nevěděla, ale on jí psal takové věci jako, že ona je láska jeho života, že ji miluje. Když mi to takhle tlumočila, co jí píše, tak jsem si říkala, co je to za člověka. Vidí tě, já nevím, 3 hodiny a tlačí ti do hlavy takové věci. To je přece úplně mimo realitu. Jasně, může být láska na první pohled, jako, že někomu je někdo sympatickej, ale aby někdo psal, že jsi moje jediná, chci si tě vzít. To bylo během toho, co se viděli takovou krátkou dobu. No a on jí psal celou dobu, co jsme cestovali po té Srí Lance takové věci. No ona napřed, že hahaha, jenže pak se do toho nějak zamotala. Nevím, jestli jí zvedl tak ego, nebo měla už v té době nějakej psychickej problém, ale do té doby jsem to prostě nepozorovala. Já díky tomu získala k němu odpor, protože jsem viděla, co jí všechno říká a jak ona na to reaguje. A přitom reálně uvažující člověk ví, že to tak nefunguje. No a já na ni, co to má být? Jenže on do ní tlačil a tlačil a ona se najednou měnila. A když jsme se po 14 dnech vrátily do toho samého místa, protože jsme měly půjčenej tuk-tuk, on tam na ni počkal. No ona mi říká: „Dobře. Tak tady na mě počkej.“ Byly jsme ubytované na hotelu. „Já tak za 3 hodiny přijdu a půjdeme na večeři.“ Tak já čekala 3 hodiny, 4 hodiny, tak jí píšu, žádná reakce. Tak jí volám. Nic. Nedokážeš si to představit, jakej jsem měla strach. Ona ten večer nepřišla. Došla ráno. Já jsem byla vzteklá, mrtvá strachy. A tak v podstatě začal ten příběh. No říkáš si, co je to za člověka a že ona mu věří všechno, co jí napíše. Žila v Británii, tak jsem nevěděla, strašně dlouho nevěděla. No a on ji pořád naháněl, když jsem tam byla. Já už jsem byla tak vzteklá, že jí říkám: „Já ten mobil vyhodím z okna!“

Po návratu ze Srí Lanky, Martina po měsíci letěla zase zpět a pak už on létal do UK , kde mohl zůstat 3 měsíce a potom zase na měsíc odletěl na zpátky a tak to šlo rok a pul, do té doby než ho nepustili do UK, protože řekl, že se jede oženit, ale neměl potřebné dokumenty. Potom už létala ona jen za ním a on ji terorizoval po telefonu a fyzicky, když přijela za ním třeba na 10 nebo 14dnů, jak se mohla utrhnout z práce Ale bylo to 5x za rok. Pak díky jeho šikaně, začala kašlat na práci a taky lidi kterým šéfovala a její tým už nevykazoval takové výsledky a práce ji přestala bavit a nadávala na všechno a říkala, že už nemůže zůstat v UK, že potřebuje změnu a odešla na chvíli pracovat do Dubaje, ale byla to záminka, jak se dostat blíž k němu němu a v podstatě věděla, že tam potřebuje pracovat jen chvíli, než bude mít vyřízená pracovní víza na Maledivy a bude moct být zase s ním a já o tom neměla ani tušení.

Ona mi neřekla všechno. Ale byla jak trestanec. Jako by měla pásek na ruce. Furt mobil v ruce. Musela posílat fotky, kde je a tak dále. A stačil malej podnět a on vybuchl. A musela to řešit, ať byla kdekoliv.

Já k němu prostě získávala odpor, aniž jsem věděla, co jí dělá. A dodneška třeba nedokážu pochopit, proč se vrátila znova za ním.

Netušila jsem. A to posílala fotky, kde má bouli, tak řekla, že spadla atd. Netušila jsem, že ji škrtil nebo mlátil.

Jak ji dokázal psychicky zdeptat jenom pomocí hovoru přes Messenger, aniž by na ni fyzicky sáhl.

No ona úplně v tranzu. A já si říkám, co se s tím člověkem stane, že se nechá tak zmanipulovat? Jsem jí říkala to a ono, ale ji to nezajímalo. Potom jsem mu i já psala se svoji angličtinou. A to bylo špatně samozřejmě, protože já byla ta špatná. Protože já chci rozbít ten její super vztah. Vůbec jsem dodneška nepochopila, proč se někdo vrací někam, kde je velká šance, že ho znova potká.

Jednou jsem třeba byla svědkem, jak jí volal, protože našel nějaký foto na facebooku. No já sluchátka v uších, tak jsem nevěděla, co řeší, ale pak došla ubrečená, že se s ní rozešel. A já: „Prosím tě, vyser se na něj. Co z toho chlapa máš? Ty jsi úspěšná, umíš vydělat peníze. On není nic, akorát z tebe tahá peníze.“ A to jsem netušila, že ji týrá fyzicky. Vlastně celou pravdu jsem se dozvěděla až díky článku na tvém webu.

Já jí nemohla pomoct. Protože já chtěla, aby od něj odešla, ale ona nedokázala pochopit, proč to chci. Nechápala jsem, proč s ním je.

Jako je dobrej v posteli? To by byl asi jedinej důvod.

Jako krása? Jo, tak mohl se jí líbit.

Peníze? Nic.

Úspěch? Nic.

No ona pak začala chodit k psychologovi a já napřed, že k těmhle doktorům chodí někdo, kdo je fakt mimo. No ale pak už jsem jí říkala: „Běž, prosím tě!“

No ale i po té terapii se vrátila do země, kde je on a na místě, kde ho může potkat.

Udělala to tajně. Já vlastně nevím, jak jí pomoci.

A tak je v muslimské zemí, tisíce kilometrů vzdálená a můžeme se vidět jednou za půl roku.

Nevěřím, že je z toho venku. Nevěřím jí, že nelže, že není u něj. Mám strach. Nemůžu nic dělat.

To si nedokážeš představit. A ráda bych jí zase věřila a byla ráda, kdyby pracovala jinde. Daleko v bezpečí…